(Tomáš Roreček/František Táborský)
Hlava plná... stále plná divnejch věcí...
V kalnejch vlnách sama sebe vidím stát
Opatrná - ale stále trochu v klecích...
Neúplná - asi vážně napořád...
Kdo pozná co je let co pád
Ptáci nebem krouží...
Nebe ve všech loužích...
Chtěla jsem víc než dá se dát
Každej po tom touží...
Láska je nebe v loužích...
Příliš nahá - ale ani trochu celá...
Příliš nahá - příliš silnej koncentrát...
Visím za hák ve svejch vlastních celách...
Nepomomáhá ani říkat mám tě rád...
Kdo pozná co je let co pád
Ptáci nebem krouží...
Nebe ve všech loužích...
Chtěla jsem víc než dá se dát
Každej po tom touží...
Láska je nebe v loužích...
Dávno vím svý...
Láska jak sval
Napíná mě dál a dál...
Dávno vím svý...
Láska je trám
Na kterým každej visí sám...