Jsem jako tráva zvyklá růst, v noci bledé. Kořínky protíná hliněné nebe. Chladivý déšť padá. Bouře zní a chvátá. Krajina vzdálená. Stále voní a sílu má, voní a sílu má. Znám křídla vran, V jejich stínu spávám. Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou. Teď mým novým domovem je Vřes, mech a tráva. Budu tam, kde modré chrpy vykvetou. Nade mnou svítá horizont, barvu mění Paprsků se dotýkám, hřejí kameny v mých dlaních Doznívají zvony, ale duše má je mladá. Ze spánku se budí a vstává. Krajina vzdálená. Stále voní a sílu má. voní a sílu má Znám křídla vran V jejich stínu spávám. Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou. Teď mým novým domovem je Vřes, mech a tráva. Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.