Jsem jako tráva zvyklá růst, v noci bledé.
Kořínky protíná hliněné nebe.
Chladivý déšť padá.
Bouře zní a chvátá.
Krajina vzdálená.
Stále voní a sílu má, voní a sílu má.
Znám křídla vran,
V jejich stínu spávám.
Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.
Teď mým novým domovem je
Vřes, mech a tráva.
Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.
Nade mnou svítá horizont, barvu mění
Paprsků se dotýkám, hřejí kameny v mých dlaních
Doznívají zvony, ale duše má je mladá.
Ze spánku se budí a vstává.
Krajina vzdálená.
Stále voní a sílu má. voní a sílu má
Znám křídla vran
V jejich stínu spávám.
Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.
Teď mým novým domovem je
Vřes, mech a tráva.
Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.