A když mi řekneš, odletím Hned pryč Z tvého srdce dokořán A když se vyhnu záclonám Zbydu nad městem jen já A ten kýč, Co ho bůh sype z rukavic, Starý plešatý měsíc a nic víc. Budu jak prázdný kulturák, Jen jedna z tvých derniér, Snad nejhezčí z nejhorších her. Budu jak prázdný kulturák A jediný, co mě zmate, Budou všude kolem starý lístky z šaten. A mé prázdné jeviště, Ti nechám na příště, A mé prázdné jeviště, Ti nechám na příště. A když mi řekneš, odletím Hned pryč, V tu chvíli zmizí všechen strach A na mou židli sedne prach A na parapet ti dám svůj klíč A báseň psanou z provázku O tom, že jsem fakt asi jen kluk z obrázku. Že jsem jen prázdný kulturák, Jeden z nehratelných scénářů A špatný výklad ze snářů, že jsem jen prázdný kulturák, Partie končící vždy matem, Smirkový papír, co se tváří jako satén A mé prázdné jeviště, Ti nechám na příště, A mé prázdné jeviště, Ti nechám na příště, A mé prázdné jeviště, Ti nechám na příště, A mé prázdné jeviště, Ti nechám na příště.