Nemysli si, že jsem ten, kdo se vzdává když, mlčíš příliš dlouho. Mlžíš. Nemysli si, že jsi ten, který prokoukl mé chladné, modré oči vlčí. Nemysli si, že chci znát seznam veškerých mých ztrát. Když cítím, že je čas dát teorií o tom jak bude všechno všelijak. Naviděnou a říct: Že se zítra vlakem půlnočním, znovu vydám, znovu vydám, ze zajetých nudných kolejí k pyramidám. Víš. Poškrtáme co se dá, budem čistí. Jak naše úmysly a city. Posunuješ očima čas co mizí nám mezi prsty dlouho, mizí. Nemysli si, že chci hrát. Dávno tuším. ... A cítím, že je čas dát teoriím o tom jak bude všechno všelijak. Naviděnou a řict: Že se zítra vlakem půlnočním, znovu vydám, znovu vydám, ze zajetých nudných kolejí k pyramidám. Že se zítra vlakem půlnočním, znovu vydám, znovu vydám, ze zajetých nudných kolejí k pyramidám. Víš. Sem tam, se ohlídneme zpět. Je snad začátek. Game over. Sem tam, se ohlídneme zpět. Je snad začátek. Game over. Tak se zítra vlakem půlnočním znovu vydám, znovu vydám. Ze zajetých nudných kolejí k pyramidám. K pyramidám. Tak se zítra vlakem půlnočním znovu vydám, znovu vydám. Ze zajetých nudných kolejí k pyramidám. Blíž.