Každou vteřinou stojíme na rozcestí
Často odbočíme tam
Kam se chodit nesmí
Chtěl bych projít celej nekonečnej vesmír
Hlavně místa, kde smích ještě nechcíp
Ale musim rychle
Čas tiká, tiká
Rozhodnutí správný na změnu se špatně zvyká
Tak kudy se mám dát
Když se mi noha smýká
A z tý prašný cesty špatně dýchá?
Je tu cejtit mlha
I když mě na nějaký z těch cest snad čeká duha (st)
Ale zatím je tu jen pruda
Páč ukazatel mlčí, jako uražená vrba (pšt)
Otázky by byly, ale odpovědí není
Přál bych si na ten závoj šedý
Posvícení, abych viděl
Kolik věcí je po cestě na ní
Když by se tam objevila ta vysněná
Tak popoběhnout za ní
Ale je tu ručička, co jí chrání
Mlha zaclání jí v tom hájí, znenadání
Byli jsme tu sami v sobě zanecháni
Jsme jako uvězněni v ráji
Když se zakousneme do jablka
Tak budeme v háji
Ale aspoň spolu a plni poznání
My prozkoumáme svět, vždyť
Co nám v tom brání? (jupí)
Aha, už vím
Se správně najít
A pak spolu v dáli zmizet jak vyplašenej zajíc
Z toho taju, ale rozcestník cestu tají
Vypadám jako bych pozoroval ohlodanej krajíc
Tak jdi
Kudy? Kudy, kudy kam?
Nevíš kudy máš jít
Stejně běžíš dál
Já Jdu (a hu!)
Ale kudy?
Beztak nevim kam
Doprava či leva?
Čas, aby to spral
Tak jdi
Kudy? Kudy, kudy kam?
Nevíš kudy máš jít
Stejně běžíš dál
Já Jdu (a hu!)
Ale nevim, kudy cesta vede
Stejně na konci té cesty já
Pozoruju sebe
Každej někdy stojí na rozcestí
A neví, jestli je to jenom scestí, a tak praví (kudy kam?)
Že pravou od levý
Odlišit neumí
Místo myšlenek šumy
Jednoduše kudy neví
Je to celý zakroucený možností
Řady nekonečný
A to se čolek cejtí
Jako na konečný začátku
Dráhy životem, co se s třepotem
Prožene jak motýl, co se předtím s jekotem
Namočil v zmatku mém
Jsem ztracen v domě svém
Pořád lítám tam a zpátky
Jen abych byl ukojen
Je to snad projevem toho
Že zatočen na jednom bodě jsem
A nevim z který strany zrovna teďka cejtim lem
Čolek nachází se totiž v každym z nás
A kdybyste ho nechali tak provedl by vás
Na místa, kde už jste byli, když jste zrovna snili
A kdybyste si vzpomněli, tak byste se zapotili
Možná pocítili byste kapku pravdy
Jak smáčí vám čela
Zahřívá obvody
Pozvedly brady nad denodenní křivdy
A dohlídli dál a chtěli najít svůj klid
Né klid pro někoho jinýho
Kterej s váma nemá vůbec nic společnýho
Ale jestli ti to stačí
Tak si to klidně nech
Já bežim zase dál
Hledat novej začátek
Tak jdi!
Kudy? Kudy, kudy kam?
Nevíš kudy máš jít
Stejně běžíš dál
Já Jdu (a hu!)
Kudy?
Beztak nevim kam
Doprava či leva?
Čas, aby to spral
Tak jdi!
Kudy? Kudy, kudy kam?
Nevíš kudy máš jít
Stejně běžíš dál
Já Jdu (a hu!)
Ale nevim, kudy cesta vede
Stejně na konci té cesty já
Pozoruju sebe
Každou vteřinou stojíme na rozcestí
Často odbočíme hbitě, protože čas nespí
Přesto je dobrý si rozmyslet kam vlízt
A kde je tma, srdcem světlo tam vnýst