Jestli vám to už pánové neladí, Klidně hrajte dál, mně to nevadí. Jsem tady beztak už poslední, Komu tu můžete hrát. Jestli venku už svou hlavu slunce zvedá, Tady je tma a barmanka bledá Ještě mi nalévá do karafy, A tak se mi nechce spát. I když noc už mi vysála prkenici, V kapse mi zbylo pár drobných mincí A přede mnou víno ve sklenici Ještě se leskne, hrajte klidně dál. Pokud vám milí pánové připadá, že ta bardáma pomalu uvadá A že nejiskří jako za mlada A nálada upadá. Řeknu vám, hoši, stačí zavřít oči, Vplížít se pod vrásky nad obočím A život zas jak na kolotoči Točí se jako dřív. Zase vidím ty černý prameny vlasů, Výstřih málem až do půl pasu A jako za starých dobrých časů hosty, Jak u báru o spásu žadoní. Zase vidím ty básníky prokletý, Jak v koutě tu píšou svý sonety A do vlasů prší jim konfety Jako déšť. Sám sebe, jak v zářivým žaketu, Líbám ji na tvář a z parketu Slyším ozvěnu starýho kupletu se nést Jako dým Už tu neprší barevný konfety, Jen čas nám utáhl korzety. I dnes, až den spustí rolety, Na tom nejspíš nebudem líp. Vlasně vím, že tu spatříme stejný tváře, Stránky co vypadli z kalendáře, Ty co už patří do inventáře, Právě tak jako my dva. Jenže nám dvěma stačí zavřít oči, Vplížit se pod vrásky nad obočím A všechno zas jak na kolotoči, Točí se kolem nás jako dřív. Zase vidím ty básníky prokletý, Jak v koutě tu píšou svý sonety A do vlasů prší jim konfety Jako déšť. Sám sebe, jak zářivým žaketu, Líbám ji na tvář a z parketu Slyším ozvěnu starýho kupletu se nést Jako dým.