Déšť bije do jizev prastaré matky Země Kdo spatří neuchopitelnou krásu paní z jezera Kdo smí nahlédnout pod závoj vodní hladiny Šeptej v tmavých dnech slova kouzelná Každý strom má svůj stín Listí ševelí, jehličnany šumí Každý strom má svůj stín Zde tepe pravý život Každý strom má svůj stín V jeho chladu v srdci mrazí Každý strom má svůj stín Jejich království ne každý spatří Žádné světlo nevstoupí Pod jejich korunu Jen ten, kdo vchází s pokorou Cítí vůni jehličí Tam obrazy života vstoupí do jeho nitra Vejdi pod klenby mohutných vrásčitých dubů Dlouhý stín, v něm ohlodané kosti Staré, zetlelé v listí roky hnijí