Déšť bije do jizev prastaré matky Země
Kdo spatří neuchopitelnou krásu paní z jezera
Kdo smí nahlédnout pod závoj vodní hladiny
Šeptej v tmavých dnech slova kouzelná
Každý strom má svůj stín
Listí ševelí, jehličnany šumí
Každý strom má svůj stín
Zde tepe pravý život
Každý strom má svůj stín
V jeho chladu v srdci mrazí
Každý strom má svůj stín
Jejich království ne každý spatří
Žádné světlo nevstoupí
Pod jejich korunu
Jen ten, kdo vchází s pokorou
Cítí vůni jehličí
Tam obrazy života vstoupí do jeho nitra
Vejdi pod klenby mohutných vrásčitých dubů
Dlouhý stín, v něm ohlodané kosti
Staré, zetlelé v listí roky hnijí