Je ráno, jedou popeláři Sklízet špačky cigaret A s nimi běží úsvit snídat Úmysly a zbytky vět Malý princ se vrací z flámu V knoflíkové dírce květ Kdo ho ale doma pozná? -Ten flám trval třicet let Pan Hamlet si šeptá s lebkou Brzo však začne klít Na její čelo někdo napsal: "ŽÃt a nechat žít." Mlhou si davy Abrahámů Klestí cestu na kopec A každý z nich má sebou špagát Pochodeň a pevnou klec Ahasver jede autobusem Na konečnou stanici Tu prý brzy ohlásí Neón zářící Ve velkých křeslech se zas Mudrci budou přít O současném smyslu věty "ŽÃt a nechat žít!" Znavení zvláštní přidělenci Hloubají, kdo je přidělí Vědí, že účel světí prostředky Kdo však světí účely? Dokonce ani velvyslanec Neví, kdo ho velvyslal Zná jen pokyn, aby svého Pokra dobře hrál Drácula si dnes nechal Tři deci krve vzít A novinářům řek' jen: "ŽÃt a nechat žít." Pohledná Kirké v tmavých brýlích Vidí důvod zajásat: V jedné noci stihla zaklít Čtyři chlápky do prasat Hrdina dřiny maratónu S pohárem a s kyticí Se směje na mrzáka s berlí: "ChlapÄe buď vždycky nad věcí!" A řeka je dnes znova Jak pár let nevětraný byt Z něhož někdo vloni volal: "ŽÃt a nechat žít!" Už letí láhev šampaňského Křtít další loď Titanic Na bulváru zatím sedí Spokojený pokladník Herečky končí představení I mě někdo představil Představy hryžou do mých svítání Jak do stromů zuby pil Amplión na náměstí Vyhrává skvělý hit Jmenuje se samozřejmě "ŽÃt a nechat žít."