Za mostem v úzké ulici Je krámek z dálky vonící Meduňkou, rdesnem, skořicí Ale hlavně — ach jo Léta snad z úcty k tradici Kupuji celou krabici A přes ní i papír balicí Cítím, že řekneš — (Ach jo) Ty jsi má levandulová Úplně celá, celičká levandulová Nádherně levandulová Hmm, levandulová Ne vždycky vařím dobroty A občas mívám teploty A nekapu ti do noty A často vzdychám, ach jo Sotva však cinkneš za vraty Otevřu, koukám, no a ty Upadáš vesměs v záchvaty A vždycky voláš — (Ach jo) Ty jsi má levandulová Nádherně celá levandulová Famózně levandulová Hmm, levandulová Už dobře pětadvacet let Si honem běžíš přivonět A dřív, než začneš vyprávět Cos viděl, šeptáš — (Ach jo) Mívám chuť žárlit na ten květ To ovšem znáš už nazpaměť Ať uschlé lístky vezme čert Říkáš i bez nich — ach jo Budeš má levandulová Navždycky celá, celičká levandulová Famózně, nádherně levandulová Hmm, levandulová