Znám tě vážně spoustu chvil
Víš, co chtít, v čem najdeš cíl.
Znám tvé hříchy, fůru chyb,
Vím, co rázem zvládneš líp.
Spoustu krás má ten můj svět,
Nejsi pták, jenž z výšky vzlét.
Přijdeš, doufám, zítra v pět,
Známé místo, zkrátka jako jindy.
Čím to, že dýchám, čím to, že má jsi,
Rád bych ti dal titul královna krásy.
Zní ze mě pýcha, ne pocit spásy,
Já bych teď dal pusu královně krásy.
Čím to, že dýchám, čím to, že má jsi,
Rád bych ti dal titul královna krásy.
Zní ze mě pýcha, ne pocit spásy,
Já zítra rád pusu královně krásy dám.
Ráno příliš dlouho spíš,
Krásný sen je náhle blíž.
S ním i slůvka dívčích úst,
Dřív jsem slýchal trávu růst.
Mám, co dávno chtěl jsem mít,
Príma holku, s ní pak jít.
Tam a sem, jen žádný klid,
Nejsi lady, nejsi primadona.
Čím to, že dýchám, čím to, že má jsi,
Rád bych ti dal titul královna krásy.
Zní ze mě pýcha, ne pocit spásy,
Já bych teď dal pusu královně krásy.
Čím to, že dýchám, čím to, že má jsi,
Rád bych ti dal titul královna krásy.
Zní ze mě pýcha, ne pocit spásy,
Já bych teď dal pusu královně krásy.
Čím to, že dýchám, čím to, že má jsi,
Rád bych ti dal titul královna krásy.
Zní ze mě pýcha, ne pocit spásy,
Já bych teď dal pusu královně krásy.