To jsem kráčel tenkrát ani nevím kam.
Nutno posotknout že šel jsem zcela sám, bez klobouku bos, před sebou jen nos, šel jsem tenkrát ani nevím kam.
Šel jsem ve snách takže jsem nic nevnímal.
Kdybych vrazil do zdi šel bych stále dál ...
V tom jsem spatřil jí, tu dívku parádní a já jí v duchu příjmení hned dal.
Líbezná, líbezná,
Tak krásně k ní šlo tohle příjmení a já se těšil jak ho ocení, až půjdu někdy těsně vedle ní,
Líbezná, líbeznááá.
Její láska bude jistě stejná a na oplátku moje neochvějná, líbezná líbezná.
Potom jsem se zeptal jaké že má jméno, musím přiznat že jsem se ptal trochu s trémou.
Ona řekla Já, já jsem líbezná a já věděl že dál už půjde se mnou.
Líbezná, líbeznááá...
Tak krásně k ní šlo tohle příjmenííí a já se těšil jak ho ocení až půjdu někdy těsně vedle nííí...
Líbezná lívezná...
A na oplátku moje neochvějná, líbezná, líbezná.