Přemýšlím, jaký štětec vzít A začít tajně řádky psát o nás. Přestávám už navždy snít A bojím se a přitom bořím svou hráz. Bořím hráz. Poč už nezavřít Tu knihu v nás. Svůj scénář mít, Tak to přece jde snáz. Proč nezavřít, Konečně ten snář. Nový scénář mít, Vidět tvoji tvář. Příběh si píše každý sám Tvé city napoví, rozum už máš Příběh si tvoří každý sám, Kterým směrem psát leckdy váháš. Příběh si píše každý sám City napoví, rozum už máš Potkávám náhle lidí víc, Co se pořád chtějí stále smát Na nás. Poznávám už i světů víc, A otázky svý ti můžu dát Teď snáz, není hráz. Poč nezavřít Tu knihu v nás. Svůj scénář mít, Tak to přece jde snáz. Proč nezavřít, Konečně ten snář. Nový scénář mít, Vidět tvoji tvář. Příběh si píše každý sám Tvé city napoví, rozum už máš Příběh si tvoří každý sám, Kterým směrem psát leckdy váháš. Co bylo už není Nikdy se nezmění Nikdy už neskončí To moje trápení Nikdy víc nespatřím Tvoji tvář Co bylo už není Nikdy se nezmění Nikdy už neskončí To moje trápení, Chci zase cítit Lásku dál Příběh si píše každý sám Tvé city napoví, rozum už máš Příběh si tvoří každý sám, Kterým směrem psát leckdy váháš. Příběh si píše každý sám Tvé city napoví, rozum už máš Příběh si píše každý sám Tvé city napoví, rozum už máš Příběh si tvoří každý sám, Kterým směrem psát leckdy váháš.