Tmavá noc před bitvou u Solferina, Tenkrát nebyl napalm ani mraky tanků, že... Smutný tambor přihýbá si z měchu vína A lačně pohlíží na mladou markytánku. Tambor šetří si na zbrusu nový buben, Markytánka dopředu chce sedm guinejí. Tambor v opilosti žold za celý duben Markytánce hodí a už k sobě vine jí. Tambor nechce ovčí střívko, Markytánka zase syfilis, Tambor usne jako dřívko A nebude zase z toho nic. Ráno tambor probudí se, smutně zírá Na svůj prázdný měšec a kalhoty zapnutý. Dopis svojí milé v ruce pevně svírá, Přestože je válka je k ní velmi upnutý. Až se vrátí, tak mu bude drbat záda, Pole má a dvě kozy hned vedle Šterbohol, Až se tambor vrátí, bude jistě ráda, I přesto že nepřinesl z vojny žádný žold. Tambor nechce ovčí střívko, Markytánka zase syfilis, Tambor usne jako dřívko A nebude zase z toho nic. Tambor nechce ovčí střívko, Markytánka zase syfilis, Tambor usne jako dřívko A nebude zase z toho nic, nic, nic.