Kdo hledá pravdu, je snílek a hráč,
Větrným mlýnum jde vstříc.
Kdo hledá klid a mír a nejen pláč,
Si uchodí nohy svý víc.
Podej mi ruku, co měla být má,
Kde touláš se tolik dní?
Barevný svět a těch tisíce vět
Si šeptáme v opojení.
Z výkladních skříní se učíme číst
Návod, jak dokázat žít,
A kdopak z nás ví, že není v nich víc,
Než tolik, co dokážem mít.
Má pravdu láska,
Když šeptá, kudy se dát,
Pro kterou z cest se rozhodnout dnes
A nazítří zase mít rád.
Má pravdu láska,
že není třeba se bát,
Vrátí se zpět, i když to nebude hned,
A pohladí, pohladí nás.
Šetřím si čas, abych zítra ti zas
Tváře políbit směl.
A doufám, že snáz se mi podaří v nás
Najít, co najít bych chtěl.
Máme svůj sen a ten žít chceme jen,
Ať láska je víc, než jen hřích.
Tak říkej mi dál, že jsem pro tebe hrál
Tisíce písní svých.
Z výkladních skříní se učíme číst
Návod, jak dokázat žít,
A kdopak z nás ví, že není v nich víc,
Než tolik, co dokážem mít.
Má pravdu láska,
Když šeptá, kudy se dát,
Pro kterou z cest se rozhodnout dnes
A nazítří zase mít rád.
Má pravdu láska,
že není třeba se bát,
Vrátí se zpět, i když to nebude hned,
A pohladí, pohladí nás.