Jak jsi krásné neviňátko, vprostřed bídy, nebožátko,
Před Tebou padáme, dary své skládáme.
Já ti nesu dvě kožičky, by zahřály tvé údíčky;
Já zas trochu mlíčka, by kvetly tvá líčka.
Já ti nesu veselého beránka ze stáda svého;
S ním si móžeš hráti, libě žertovati.
A co my ti, nuzní, dáme, darovati co nemáme;
My ti zadudáme, písně zazpíváme.
Pastuškové mu dudajú, zvuky dud sa rozléhajú,
Slavně dudy dujú, všeci prozpévujú.
Měj se dobře, Jezulátko, přespanilé pacholátko!
S tebú sa lúčíme, Bohu porúčíme.