Jak jsi krásné neviňátko, vprostřed bídy, nebožátko, Před Tebou padáme, dary své skládáme. Já ti nesu dvě kožičky, by zahřály tvé údíčky; Já zas trochu mlíčka, by kvetly tvá líčka. Já ti nesu veselého beránka ze stáda svého; S ním si móžeš hráti, libě žertovati. A co my ti, nuzní, dáme, darovati co nemáme; My ti zadudáme, písně zazpíváme. Pastuškové mu dudajú, zvuky dud sa rozléhajú, Slavně dudy dujú, všeci prozpévujú. Měj se dobře, Jezulátko, přespanilé pacholátko! S tebú sa lúčíme, Bohu porúčíme.