Vrať mi mou duši,
Všechno co jsem jsi slíbil,
Pro dnešek ruším,
Po čtyrech měsících
A čtyřech dnech chtěl bych to zpátky,
A to teď hned.
Po tají napsaných stovky básní,
V šuplíku složený všechny jsou krásný a pro Tebe,
Potají, moje ledy tají.
Nikdo z Vás lidí nevidí...
Jak se loučíš, jak to bereme vážně,
Jak to končí z lásky i vášně,
Jak je nespravedlivá tahle doba,
Jak jsme sami, jak nejsme oba.
Jak se stmívá na naše cesty,
Jak tě chci, i to moc jak tě nechci,
Jak sem nevěřil, že jsi ta pravá,
že já jsem mladej a ty moc mladá.
Nikdo z Vás lidí nevidí...
Z ničeho nic politej svěcenou vodou,
Ze tmy do světla všechno se mi vrací,
Ten kousek našeho života...
Tak trochu doufám, že jsi se spletla,
že když byl konec a tys utekla,
žes nechtěla...
A možná chtěla něco zpátky zadními vrátky.
Nikdo z Vás lidí nevidí...
Jak se loučíš, jak to bereme vážně,
Jak to končí z lásky i vášně,
Jak je nespravedlivá tahle doba,
Jak jsme sami, jak nejsme oba.
Jak se stmívá na naše cesty,
Jak tě chci, i to moc jak tě nechci,
Jak sem nevěřil, že jsi ta pravá,
že já jsem mladej a ty moc mladá.
Jak všechno krásný je jen mezi náma,
Jak po krásných nocích jsou ještě hezčí rána,
Jak jsme nevěděli a teď už víme asi,
Jaký to byly a jaký budou časy.
Nikdo z Vás lidí nevidí...
Jak se loučíš, jak to bereme vážně,
Jak to končí z lásky i vášně,
Jak je nespravedlivá tahle doba,
Jak jsme sami, jak nejsme oba.
Jak se stmívá na naše cesty,
Jak tě chci, i to moc jak tě nechci,
Jak sem nevěřil, že jsi ta pravá,
že já jsem mladej a ty moc mladá.
Jak všechno krásný je jen mezi náma,
Jak po krásných nocích jsou ještě hezčí rána,
Jak jsme nevěděli a teď už víme asi, jaký jsme byli.
Jak se loučíš, jak to bereme vážně, jak to končí...