Prý se mi na čele zračí, že dávno už smát se neumím, Prosím, stačí, Já pousmát se pokusím Tu vrásku mám už po léta A skrývá se v ní Markéta, I její vlasy, dech i hlas A údiv můj, jak prchá čas Když dozrálo víno Tak já zůstal sám A není mi známo proč Se neumím do smíchu dát Tu vrásku nosím od dětství A skrývá se v ní svědectví I mladší, i ty novější A smutek, chléb můj vezdejší. Má vráska čelo protíná A skrývá se v ní Regína, I její růž a bledá pleť, I pláč a slovo neodjeď Když dozrálo víno Tak já zůstal sám A není mi známo proč Se neumím do smíchu dát Ta vráska mě však netrápí Vždyť v sobě smutek utápí A odkrývá mi každý den Mou melodii na refrén Když dozrálo víno Tak já zůstal sám A není mi známo proč Se neumím do smíchu dát Prý se mi na čele zračí, že dávno už smát se neumím Prosím, stačí Já neříkám, já souhlasím