Tolik hvězd a tak málo snů, které přes
Noční oblohu našich životů, našich běžných dnů
Svítí na cestu, tvoří hodnotu. Proč temno zdobí
Naši krásnou zemi, naši pevnou vůli se vším všudy, se vším tím pokušením, které udělalo couru z ženy. Hmm a to nelíbí se mi.
No tak nediv se mi, těžko dýchá se mi,
Když vidím jak sny jako hvězdy padaj k zemi.
Když slyším jak vědomí volá: Ruku podejte mi
Dřív než umřu bez ceny, bez pravdy, bez poznání
Dcery a už navždy možná ztratí se mi.
Jenže jsme tu ještě my - snílci, co věří,
že to spolu změní, nemožné nic není.
Tolik touhy měnit a tak málo změn, tolik bojovníků a tak málo těch, kteří odhodlaní nejen na oko, ale jdou do té hry fakt na ostro bez ohledu na hromy a blesky, které se jim staví do cesty. Protože ví, že není víc než šířit mír, poznání skrz nekonečný vesmír.
Tolik pocitů a tak málo slov, abych je vyjádřil letím na ostrov, tam do vesmíru odk ud pramení velké poznání velkého poslání, čestného a moudrého chování, které dohání ke statečnému povstání a k rytířskému konání a ze všech těch falešných iluzí už k probrání.
All those dreams inside my head following my every step, telling me not to pretend, just be yourself no matter what, never give up on your goals, you can achieve whatever you want.
Ale lidi říkaj, že mají život pod kontrolou, přitom klidně celé dny jsou pod vodou utopení v myšlenkách co jim vrtaj hlavou a čekaj až se zase nadechnou. Spousta neví ani, kdo vlastně jsou, kéž si před svým prahem zametou. A nemyslím tím jejich hříchy - ty jsou nepodstané, to chtěl bych říci.
Před prahem, tím myslím před svým duchem
A zamést - tím myslím vyčistit mysl, skoncovat s tím otravným zloduchem, aby jsi našel a vycítil smysl v objevení svojích neomezenýchschopností. Jsme bytosti nekonečných možností.
Všichni! Není to vyvolené umění. Jenom nám chybí opravdové učení.
Chybí touha po životu porozumění, bez toho je
život jako mučení. A nejvíc nám chybí si určení
Svých vlastních cílů a to bez ručení.
To je to co naše bytosti hledají a pár se jich
Tím už netají, ale spousta tomu šanci ještě nedají,
Protože svůj účel ještě neznají.
Chápu, potřebujou záruku a tu nemají, proto
Jsou tu ti, co jim ruku podají, pravdu odhalí
A poradí, ať to divadýlko němých tváří už nehrají.
Ať vlajky zbabělostí už jim nevlají a svých ideálů
Ať se nikdy nevzdají, protože věř mi, že hvězdy,
že hvězdy nás čekají.
All those dreams inside my head following my every step, telling me not to pretend, just be yourself no matter what, never give up on your goals, you can achieve whatever you want.