Sníh padal, plachým k pokoji
A mocným k pokoře
Slétli se vrabci do chvojí
A chrastí do dvoře.
Drobounké vtiskli šlépěje,
Když na sníh sedali
Sníh, oblak naděje
Na mrazu úskalí.
Tu bylo v sněhu mnoho hvězd
A lidská stopa jediná.
Zářili květy ptačích cest,
Zmizela dědina.
Jediná stopa dítěte,
Jak větev povadlá,
Vtiskla se v běli zakleté,
V tání se propadla.