Sliby, které zní v počátku, Věčné ve svém znění. Ranní výstřel první hádky A svět zmizí okouzlením. A potom každou chvíli, Vyšleme projektily Navzájem odkrytými... Cíly. Po všem si ještě drazí Jen pocit, který mrazí, že jsou z nás něžný vrazi... Sílí! Souznění, Věty o nás dvou. Krásně zní, Než se rozpadnou. Někdy vzpomínání vrátí Záblesk dávných časů (časů). Pak si odpouštíme rány S trochu hranou něhou v hlasu. Dopřejeme klid zbraním, Však status Quo je zdání, útok se za svítání... Blíží. Jsme v labyrintu vztahů, Blíženci sebevrahů, Spleť strategických tahů... Tíží! Souznění, Věty o nás dvou. Krásně zní, Než se rozpadnou. Víš, proč v nás, Rozrůstá se poušť. Dál se ptáš, Přitom mačkáš spoušť! Souznění, Věty o nás dvou. Krásně zní, Než se rozpadnou. (Než se rozpadnou!) Sám se ptám, Přitom mačkám spoušť.