Vendelín Prouza, všech zedníků král Půl města postavil a sám pod mostem spal Když přišla do Čech zima v bílém obleku Chodil jsem se k němu často klouzat na řeku Čím více sněhu, tím více vody na jaře Řeka mu odnesla vázanky, pyjama i polštáře Výchoněmečtí celníci Poslali mi garderóbu zpátky v krabici A tak roky běží a střídají se děje Představte si podzim, vítr od Buchlova věje Prouzová čeká dítě, Prouzu čekají galeje Pod paží tašku a na hlavě kulicha Vydal se Prouza do staveništního ticha A jak byl do zlodějství zabraný Spatřil jsem ho, chodívám tam venčit dobrmany Já vám řeknu upřímě, není to estráda Vidět svého přítele, jak republiku okrádá Hodí cihlu do aktovky a hurá, tradadá ... "Přistižen při činu!", ale to nám nestačí Chceme znát příčinu, proč vlastně pytlačí "Jenomže, Prouza, vy tady stojíte jako vůl No, tak se nedivte, že jste dostal dva a půl!" Kdo někdy mrznul u Kremelské zdi Visí, či chtěl by viset na tabuli cti Zkrátka každý, kdo svou zemi miluje Jeho sprostý čin odsuzuje Vendelín Prouza, všech zedníků král Půl města postavil a sám pod mostem spal Až přijde do Čech zima v bílém obleku ... ...s kým se budu nyní chodit klouzat na řeku? Až přijde do Čech zima v bílém obleku: "S Prozovou se budu chodit klouzat na řeku!"