Dneska už nám žádný nepoví Kdopak ji tam dal Harmoniku kdo dal do křoví A kdo na ní hrál? Už nikdo neví, kdo ji hýčkal na rukou Chlubil se její perletí K přečtení není ani nápis azbukou Kdopak ví, kdo písně na ní hrával? O hloubce tůní v očích dívky copaté O břízách bílých jak sníh. O cestě, která končí v louce zaváté O cestě stepí na koních. Harmonika v křoví dožívá Ztratila už dech Už se jenom větrem zachvívá Prostřelený měch. Už nikdo neví, kdo ji hýčkal na rukou Chlubil se její perletí K přečtení není ani nápis azbukou Kdopak ví, kdo písně na ní hrával? O jarních vodách, které cestu zaplaví O lidech dobrých i zlých O duši, která věčným steskem bolaví O bílých křížích na polích. Harmonika v křoví dožívá Ztratila už dech Už se jenom větrem zachvívá Prostřelený měch. Jarní vody, duše, cesta, kůň Kdo to vlastně hrál Dívčí copy, louka, oči, tůň A co bylo dál? Jarní vody, duše, cesta, kůň Kdo to vlastně hrál Dívčí copy, louka, v očích sůl A co bylo dál?