Za hořký pivo uslyšíte hrát, Housle Anděla co na zem spad. Přijde k vám sám, Prázdné oči, ústa šrám. Pak přestane hrát, tiše bude stát, Aby ve vodce zahléd tváře, kvítí a teplo vyhořelých hvězd. Ten (ten) mrtvej Anděl, Ten (ten) smutnej Anděl, Po ulicích sám vrávorá. Ten (ten) smutnej Anděl, Ten (ten) mrtvej Anděl, Netoužil a vůbec nic už nehledá. Dřiv byl slavný dítě a měl mu patřit svět, Jeho tátovi moh jenom každěj závidět. Potom přišel čas, kdy on zůstal stát, Jak hodinky za pár šupů, na který mu někdo šláp. Ten (ten) mrtvej Anděl, Ten (ten) smutnej Anděl, Po ulicích sám vrávorá. Ten (ten) smutnej Anděl, Ten (ten) mrtvej Anděl, Netoužil a vůbec nic už nehledá. V osmnácti vypad z domu a máňu do půl zad, Další jeho život byl jak dlouhej držkopád. Ale pak potkal chlast a z něj mu srdce ztvrdlo, Na červený kámen dobrý leda k zabíjení psů. Ten (ten) mrtvej Anděl, Ten (ten) smutnej Anděl, Po ulicích sám vrávorá. Ten (ten) smutnej Anděl, Ten (ten) mrtvej Anděl, Netoužil a vůbec nic už nehledá