Tisíckrát tisíckrát můžeš chtít můžeš chtít Vzdálenou vzdálenou hvězdou být hvězdou být Světlo hvězd světlo hvězd vstříc věkům září Však kdo má rád, kdo má rád má mnohem víc Tisíckrát podél cest jako strom můžeš kvést Tisíckrát řekou být jako tón v strunách znít Na tisíc na tisíc let neznat stáří Však kdo má rád, kdo má rád má mnohem víc Znala panna pána zdálo se že o ni stál A to byla rána, jíž se její táta bál Měl svou dceru příliš rád a pánovi ji nechtěl dát Znala panna pána, hádejte co bylo dál. Tisíckrát můžeš chtít Vzdálenou hvězdou být Jako sám horský štít k mrakům čnít hrdě čnít Až poznáš svou poznáš svou tvář v dětské tváři, Tak pochopíš, že kdo má rád má mnohem víc Znala panna pána zdálo se že pro ni vzplál A to byla rána, jíž se její táta bál Aby mohla šťastně žít, tak pánovi chtěl život vzít Znala panna pána, hádejte co bylo dál. Tisíckrát můžeš chtít (můžeš chtít) Vzdálenou (vzdálenou) hvězdou být (hvězdou být) Jako sám horský štít k mrakům čnít hrdě čnít Až poznáš svou poznáš svou tvář v dětské tváři, Tak pochopíš, že kdo má rád má mnohem víc. Tak pochopíš, že kdo má rád má mnohem víc.