V krichlích, kde spí ráno, vdýchnou si den a zívnou V krichlích je snů nános tak vstát a jen si kývnout Pak v malých vanách zbudí je žár a led a tím vším zkrásní i na pohled jak růže planá účes a pár zásad s balónem kiss se vznáší V bistru se jim krása na prahu cest zdá dražší Když rtěnkou kreslí tvář strácí šero svud a v slečnách ústa touha žít jak dítě v jeslích Tak Prahou jdou s nadějí Až náhle z dnů dospějí Tak Prahou jdou s nadějí Až náhle z ní dospějí Sekyrky dnů tečou do hran tváří slečnám Když se ráno češou jejich svatozář je věčná Zas v malých vanách zbudí je žár a led, snad tím vším zkrásní i naposled ta růže planá Když ráno jdou s postelí, svět krychlí zní koupelí, pak Prahou jdou s nadějí Až délkou dnů dospějí (Konec)