Plavovlasá rapsodie v zádumčivém mol Ve stařičkém pokojíku v propletenci kol Deset prstů nad klávesy volně komíhá Z duše člověka padá v té oáze tíha Ta tíha, kterou dnešek nosí Cylindrová nálada s najatým fiakrem Nonšalantně zaklepala pak vstoupila sem Odložila rukavičky pověsila hůl Kyvadlové hodiny do tónů ťukly půl Pan Brahms měl zrovna v partu Bledé noty v odřených deskách tenkých jako drát Nedočkavy rozevření kdo z nich bude hrát Po sloupech papíru mezi linkami pěti Vedla cesta odříkání k tvojím dvaceti V pokoji plném plných tónů Zhasla svíce u přeslice propletence kol Tikot hodin pijánu vzal vybroušené mol Klávesy se s panem Brahmsem odebraly spát Necháme si o nich ještě v hluché noci zdát Krásně nám plavovláska hrála