Slyší mne někdo?
Řekl bych něco rád.
Ještě jsem nenašel ten návod,
Ještě pořád hledám svůj řád.
Hledám svůj řád a svět je přitom vření
Tepu s ním.
Přeju si chlad a je mi vztek a vášeň.
Chci spát
Ale čekám dlouhou noc
A žiju bděním.
A ten náš první čas - odsoudil svět vřít hodně daleko.
Dnes mne nezajímá svět, dnes jsi jím Ty
A to co k nám přišlo navěky a nalehko.
Hledal jsem chlad a našel tvůj sad,
Střed dne, mého dna i všeho dění,
Změny okolo mnou smýkají - hýbou,
Ale jen Ty mě tvaruješ, skrz tebe se měním.
Pro to co teď už mám jsem musel jít dál,
Opustit se, dát ti klíče a zhasnout svůj starý světasál.
Dál a dál a dál, pomalu roste v sadu hrad,
S ním dřina a síla,
Kterou jsi Ty,
Naše dny
A ještě tak bezmocný malý král.