Jestli je jedinou cestou z klece volba přijmout cukr za branou,
Pak tedy radši pojdeme hlady se vzpurnou náladou.
A jak si postavíme hlavy, neuhneme ani náhodou,
Chceme být plemeno šlechtěné píkou a miladou...
Hej Skinnere! když ses včera pokusil zabít rovnicí hvězdného tuláka
Špatně sis to vyložil,
A tak ty mrtvý psi a myši teď z tebe dělaj hlupáka!
Je to jak tvůj zlý sen.
Hej Pavlove! Špatně sis to vyložil, moje sliny měli jiný smysl,
Ta pěna u huby znamená můj vztek na tebe
A otlačená kolena jsou vzpomínky na nebe,
Kdybys nebyl idiot, tak by jsi pochopil,
Že ty jsi mým signálem, že to nebyla chuť na jídlo,
Ale touha zabíjet a být pohřben ve stoje.
Nechci být výsledkem, moje svoboda je proměnnou tvé hrůzy,
Raději budu pěstmi a vůlí tvojí chybou a odchylkou hypotézy