Možná jsem línej hajzl, ale nejsem splachovací Když zapomeneš, odkud jdeš, další cesta smysl ztrácí Pěšky nebo vozem, mrskni vo zem navigací Někdy stačí vyjít ven mezi lidi a budeš se divit ty divy Každej máme svojí gravitaci Tak třeba mě přitahujou slova Já pro změnu přitahuju průsery Ačkoli o přitažlivosti nás obou by se dalo s úspěchem pochybovat Je to přitažený za vlasy A přitom si Každej sám kopem jámu, do který pak spadnem Znáš to Když chceš bejt hypnotizér, netrénuj sám doma před zrcadlem Proto si věřim, že se nenamočim Přestože je denně těžký věřit vlastním vočim Sem veřejným majetkem, patřím všem Budu čímkoliv si budeš přát Raperem, básníkem i feťákem Nechoď za mnou s tím, že mě posloucháš už od dětsví řekni to tý mí, ta mě ne a ne poslouchat, i když už jsme oba dospělí Když nemám čas to napsat je zle a srandě basta Raz, dva, Tři, čtyry minuty, co trvá skladba, v sobě skrejvá hafo dní a nocí prožitejch až dlažba Jsme ti, kdo nikdy nejsou hlavní asi jako pažba, Pácháme dokonalý zločiny, který jsou hrdelní jak vražda říct, že na tom něco smrdí, když jen zapácháme, není pravda, Buď jen koukáš, co se děje, A nebo děješ Proto to hrnu ve dne v noci levým pruhem pluhem, More, nevim, jak to přijde tobě, ale mě pravděpodobně v obálce s pruhem šach mat