Žijeme ve lžích, podaný levně,
Pod tlakem chybujem, sme schovaný ve tmě.
Často pak litujem, jen sami sebe
A věříme, že se to vyřeší všechny ty problémy za tebe,
Je někdo veme.
A budeme ty chyby dělat dál,
Budeme se ptát, jestli todle není moc.
Všichni, kdo mi říkali, že todle není možný,
Teď mi tady sedí na rameni celou noc.
A nebudu tu litovat ty lidi, co to vzdali,
Že neměli sílu na to, aby todle dali.
Že nemohli držet krok a zase další rok je pro mě energie,
Co mi věnovali.
Peklo je každym krokem ke mně blíž
A já se držím nad hladinou.
Ve mně hoří vobrácenej kříž,
Nikdo to teď nevidí,
Ty démoni tu ve mně sou.
Všechno je tak, jak se to mělo stát.
Osudový věci, ty sou napořád.
Proč bych měl litovat, nechat si diktovat,
Že se nestalo, co si dávno přáli.
Proč bych měl litovat, bejt pořád diplomat,
I za tu cenu všechno na prach spálit.
Z temnejch míst, stoupá tu kouř,
My sme jak vojáci, jdeme tou tmou.
Brodit se v potu, furt na nohou,
Držet i v dlaních vlajku svou.
Nechci už poslouchat všechny ty rady,
Že stojim vedle a mám stát tady.
Nechci už na prsou chovat si hady,
Cejtit tu zatuchlou příchuť zrady.
Ti co dřív tratili, nemaj co říct,
Korunní svědci, co viděj náš úspěch.
Na čase vobrátit celej ten list,
Zandat tu mříž co byla na ústech.
Můžem si říkat, co budeme chtít,
Nechávat všechny ty stopy na těch zdech.
Veř mi, není nám moc co vzít,
Jdeme do všeho po hlavě a na krev.
Čeho mám litovat, proč tady brečet,
Pořád sem hladovej, i když krev teče.
Než padne opona,
Budeme hodnotit plusy a mínusy na ostří meče.
Dalo to víc, než moh sem si přát
Chtěli sme trefit prostředek terče,
Vzdal sem se věcí, lidí a momentů,
Abych už nemusel nikdy žít v kleče.
Výčitky, vzpomínky, dokola prožívat ty samý chyby,
Bejt na jednom místě.
Zas je to jinak, kdyby, jak často nevidíš,
Co je tu teď a co bude příště.
Radši budovat, než pálit mosty,
Život je nakonec veliký hřiště.
A každý selhání posouvá dál,
V tyhlety jízdy napíšeme příběh.
Peklo je každym krokem ke mně blíž
A já se držím nad hladinou.
Ve mně hoří vobrácenej kříž,
Nikdo to teď nevidí,
Ty démoni tu ve mně sou.
Všechno je tak, jak se to mělo stát.
Osudový věci, ty sou napořád.
Proč bych měl litovat, nechat si diktovat,
Že se nestalo, co si dávno přáli.
Proč bych měl litovat, bejt pořád diplomat,
I za tu cenu všechno na prach spálit.
Ženeme se tmou, čekám na ten soud,
Zpovídám se z hříchů, co mám.
Zastavit ten proud, emocema plout,
Potlačit tu pýchu pak sám.
Než tě strhne proud, musíme se hnout,
Nenechat se stáhnout životem hloubš.
Peklo je každym krokem ke mně blíž
A já se držím nad hladinou.
Ve mně hoří vobrácenej kříž,
Nikdo to teď nevidí,
Ty démoni tu ve mně sou.
Všechno je tak, jak se to mělo stát.
Osudový věci, ty sou napořád.
Proč bych měl litovat, nechat si diktovat,
Že se nestalo, co si dávno přáli.
Proč bych měl litovat, bejt pořád diplomat,
I za tu cenu všechno na prach spálit.